Obsah článku
  1. Co je daňová evidence – definice a zákonný základ
  2. Rozcestník: paušál vs. DE vs. účetnictví
  3. Co DE obsahuje
  4. Jak správně vést DE – praktický postup
  5. Výhody a nevýhody vs. paušální výdaje
  6. Kdy musí OSVČ přejít na účetnictví
  7. Software a nástroje
  8. FAQ

Co je daňová evidence – definice a zákonný základ

Daňová evidence (DE) je způsob vedení záznamů o příjmech a výdajích z podnikání, upravený §7b zákona č. 586/1992 Sb. (zákon o daních z příjmů). Není to účetnictví – je to jednodušší alternativa pro fyzické osoby.

Klíčový princip: DE funguje na cash basis – zápis provádíte ke dni, kdy přijmete nebo zaplatíte peníze, nikoliv ke dni vystavení nebo přijetí faktury. Nezaplacená faktura se do DE nezapisuje.

Rozcestník: paušál vs. DE vs. účetnictví

KritériumPaušální výdajeDaňová evidenceÚčetnictví
SložitostNejjednoduššíStředníNejsložitější
Evidence výdajůNe (nesledujete)Ano (vše)Ano (vše)
Limit příjmůdo 2 000 000 Kčdo 25 000 000 Kčbez limitu
OdpisyNe (zahrnuty v paušálu)AnoAno
Sleva na manžela/manželkuNe (výjimka: dítě do 3 let)AnoAno
Vhodné proNízké skutečné výdajeVysoké skutečné výdajePovinnost nebo dobrovolně

Paušální výdaje ve výši (max. do 2 mil. Kč příjmů):

  • 80 % – řemeslná živnost (max. odpočet 1 600 000 Kč)
  • 60 % – živnosti volné a vázané (max. 1 200 000 Kč)
  • 40 % – svobodná povolání, autorská práva (max. 800 000 Kč)
  • 30 % – příjmy z nájmu (max. 600 000 Kč)

Co DE obsahuje

Zákon formu daňové evidence nepředepisuje – vedete ji v libovolné formě (Excel, papír, software). Musí ale obsahovat:

  • Peněžní deník – záznam všech příjmů a výdajů ke dni platby, rozdělený na příjmy ovlivňující základ daně a ostatní (SP, ZP, výběry pro osobní potřebu)
  • Pohledávky – přehled neuhrazených faktur vydaných (k 31. 12. musíte znát stav pro inventuru)
  • Závazky – přehled neuhrazených faktur přijatých
  • Majetek a závazky – evidence hmotného majetku (odpisové karty), zásob, cenin

Jak správně vést DE – praktický postup

  1. Každou přijatou platbu zaznamenejte ihned do peněžního deníku – datum, od koho, částka, popis, kategorie příjmu
  2. Každý uhrazený výdaj zaznamenejte ke dni platby – datum, komu, částka, popis, kategorie výdaje (daňový / nedaňový)
  3. Archivujte doklady ke každé položce – faktury, paragon, bankovní výpis. Bez dokladu výdaj neuznáte
  4. Na konci roku udělejte inventuru – spočítejte stav hotovosti, pohledávek, závazků a majetku
  5. Ze sumáře DE vypočtete základ daně: příjmy ovlivňující ZD − výdaje ovlivňující ZD

Pozor: Přijaté zálohy (platby předem od klienta) jsou příjmem v DE ke dni přijetí, i kdyby zakázka nebyla ještě dokončena. Pohledávky (nevyplacené faktury) naopak příjmem nejsou, dokud nejsou zaplaceny.

Výhody a nevýhody vs. paušální výdaje

Kdy se DE vyplatí více než paušál:

  • Vaše skutečné výdaje jsou vyšší než paušál (typicky řemeslníci, vývojáři s drahým HW)
  • Chcete uplatnit slevu na manžela/manželku nebo daňové odpisy
  • Plánujete přechod na paušální daň (DE je dobrý základ)
  • Vaše příjmy přesahují 2 000 000 Kč (paušál nelze)

Kdy je paušál jednodušší:

  • Vaše skutečné výdaje jsou nízké (konzultant, copywriter)
  • Nechcete evidovat doklady a řešit administrativu
  • Výdajový paušál vychází výhodněji v konkrétních číslech

Kdy musí OSVČ přejít na účetnictví

OSVČ musí přejít na účetnictví, pokud:

  • Její roční obrat (příjmy) překročí 25 000 000 Kč – pak přechází na účetnictví od 1. 1. následujícího roku (§1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb.)
  • Dobrovolně se zapíše do obchodního rejstříku
  • Zákon nebo jiný právní předpis to stanoví

Naprostá většina OSVČ pod hranici 25 milionů nepřekročí a DE může vést po celou dobu podnikání.

Software a nástroje

Formát DE zákon nestanoví – vybírejte podle složitosti podnikání:

  • Excel nebo Google Sheets – vhodné pro jednoduché podnikání s malým počtem transakcí. Stáhněte si šablonu peněžního deníku z webu finanční správy nebo použijte vlastní
  • Fakturační software s DE (ainvoice, Pohoda, Money) – automaticky zaznamenává příjmy z faktur po jejich zaplacení, výdaje po importu z banky. Šetří hodiny ručního zapisování
  • Papírová evidence – legální, ale nepraktická. Vhodná pouze pro velmi jednoduché případy

Doporučení: Pokud vystavujete více než 10 faktur měsíčně nebo máte vyšší počet výdajů, použijte software. Ruční evidence v Excelu rychle přestane být únosná.

FAQ

Jak dlouho musím archivovat doklady pro DE?

Pro účely daně z příjmů (DPFO) je archivační lhůta 3 roky od konce zdaňovacího období. Pokud jste plátcem DPH, je lhůta 10 let pro doklady vztahující se k DPH. Uchovávejte raději 10 let, abyste se vyhnuli problémům.

Mohu v průběhu roku přejít z paušálu na DE?

Ne. Způsob uplatnění výdajů si volíte pro celé zdaňovací období a nelze ho měnit zpětně. Přechod z paušálu na DE nebo naopak je možný vždy od 1. 1. nového roku.

Co když v DE udělám chybu?

Opravte ji v roce, ve kterém ji zjistíte (nikoliv zpětně v původním roce). Pokud chyba ovlivnila základ daně v předchozím roce, podejte dodatečné daňové přiznání.

Musím vést DE i při paušální dani?

Při paušální dani (§2a zákona o daních z příjmů) nemusíte podávat daňové přiznání ani vést DE pro daňové účely. Stačí evidovat příjmy pro kontrolu limitu (1 000 000 / 1 500 000 / 2 000 000 Kč podle pásma).

Daňová evidence bez práce

ainvoice automaticky sleduje příjmy z faktur a výdaje z importu bankovního výpisu. Základ daňové evidence bez ručního zapisování.

Začít zdarma →